Declinatore / Coniugatore Latino
FORMA PASSIVA: |
INDICATIVO |
PRESENTE |
I sing. | prōvŏcor |
II sing. | prōvŏcāris, prōvŏcāre |
III sing. | prōvŏcātur |
I plur. | prōvŏcāmur |
II plur. | prōvŏcamĭni |
III plur. | prōvŏcantur |
IMPERFETTO |
I sing. | prōvŏcābar |
II sing. | prōvŏcabāris, prōvŏcabāre |
III sing. | prōvŏcabātur |
I plur. | prōvŏcabāmur |
II plur. | prōvŏcabamĭni |
III plur. | prōvŏcabantur |
FUTURO SEMPLICE |
I sing. | prōvŏcābor |
II sing. | prōvŏcabĕris, prōvŏcabĕre |
III sing. | prōvŏcabĭtur |
I plur. | prōvŏcabĭmur |
II plur. | prōvŏcabimĭni |
III plur. | prōvŏcabuntur |
PERFETTO |
I sing. | provocatus, –a, –um sum |
II sing. | provocatus, –a, –um es |
III sing. | provocatus, –a, –um est |
I plur. | provocati, –ae, –a sumus |
II plur. | provocati, –ae, –a estis |
III plur. | provocati, –ae, –a sunt |
PIUCHEPERFETTO |
I sing. | provocatus, –a, –um eram |
II sing. | provocatus, –a, –um eras |
III sing. | provocatus, –a, –um erat |
I plur. | provocati, –ae, –a eramus |
II plur. | provocati, –ae, –a eratis |
III plur. | provocati, –ae, –a erant |
FUTURO ANTERIORE |
I sing. | provocatus, –a, –um ero |
II sing. | provocatus, –a, –um eris |
III sing. | provocatus, –a, –um erit |
I plur. | provocati, –ae, –a erimus |
II plur. | provocati, –ae, –a eritis |
III plur. | provocati, –ae, –a erunt |
PRESENTE |
I sing. | prōvŏcer |
II sing. | prōvŏcēris, prōvŏcēre |
III sing. | prōvŏcētur |
I plur. | prōvŏcēmur |
II plur. | prōvŏcemĭni |
III plur. | prōvŏcentur |
IMPERFETTO |
I sing. | prōvŏcārer |
II sing. | prōvŏcarēris, prōvŏcarēre |
III sing. | prōvŏcarētur |
I plur. | prōvŏcarēmur |
II plur. | prōvŏcaremĭni |
III plur. | prōvŏcarentur |
PERFETTO |
I sing. | provocatus, –a, –um sim |
II sing. | provocatus, –a, –um sis |
III sing. | provocatus, –a, –um sit |
I plur. | provocati, –ae, –a simus |
II plur. | provocati, –ae, –a sitis |
III plur. | provocati, –ae, –a sint |
PIUCHEPERFETTO |
I sing. | provocatus, –a, –um essem |
II sing. | provocatus, –a, –um esses |
III sing. | provocatus, –a, –um esset |
I plur. | provocati, –ae, –a essemus |
II plur. | provocati, –ae, –a essetis |
III plur. | provocati, –ae, –a essent |
IMPERATIVO |
PRESENTE |
II sing. | prōvŏcāre |
II plur. | prōvŏcamĭni |
FUTURO |
II sing. | prōvŏcātor |
III sing. | prōvŏcātor |
II plur. | – |
III plur. | prōvŏcantor |
PARTICIPIO |
PERFETTO |
provocatus, –a, –um |
INFINITO |
PRESENTE |
prōvŏcāri |
PERFETTO |
Singolare: | provocatus, –a, –um esse |
Plurale: | provocati, –ae, –a esse |
FUTURO |
provocatum esse |
GERUNDIVO |
prōvŏcandus, –a, –um |
SUPINO |
provocatu |
Sfoglia il dizionario
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
{{ID:PROVOCOR100}}
---CACHE---
|
I nostri siti:
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
|
Ën piemontèis
|