Declinatore / Coniugatore Latino
FORMA PASSIVA: |
INDICATIVO |
PRESENTE |
I sing. | conprŏbor |
II sing. | conprŏbāris, conprŏbāre |
III sing. | conprŏbātur |
I plur. | conprŏbāmur |
II plur. | conprŏbamĭni |
III plur. | conprŏbantur |
IMPERFETTO |
I sing. | conprŏbābar |
II sing. | conprŏbabāris, conprŏbabāre |
III sing. | conprŏbabātur |
I plur. | conprŏbabāmur |
II plur. | conprŏbabamĭni |
III plur. | conprŏbabantur |
FUTURO SEMPLICE |
I sing. | conprŏbābor |
II sing. | conprŏbabĕris, conprŏbabĕre |
III sing. | conprŏbabĭtur |
I plur. | conprŏbabĭmur |
II plur. | conprŏbabimĭni |
III plur. | conprŏbabuntur |
PERFETTO |
I sing. | conprobavus, –a, –um sum |
II sing. | conprobavus, –a, –um es |
III sing. | conprobavus, –a, –um est |
I plur. | conprobavi, –ae, –a sumus |
II plur. | conprobavi, –ae, –a estis |
III plur. | conprobavi, –ae, –a sunt |
PIUCHEPERFETTO |
I sing. | conprobavus, –a, –um eram |
II sing. | conprobavus, –a, –um eras |
III sing. | conprobavus, –a, –um erat |
I plur. | conprobavi, –ae, –a eramus |
II plur. | conprobavi, –ae, –a eratis |
III plur. | conprobavi, –ae, –a erant |
FUTURO ANTERIORE |
I sing. | conprobavus, –a, –um ero |
II sing. | conprobavus, –a, –um eris |
III sing. | conprobavus, –a, –um erit |
I plur. | conprobavi, –ae, –a erimus |
II plur. | conprobavi, –ae, –a eritis |
III plur. | conprobavi, –ae, –a erunt |
PRESENTE |
I sing. | conprŏber |
II sing. | conprŏbēris, conprŏbēre |
III sing. | conprŏbētur |
I plur. | conprŏbēmur |
II plur. | conprŏbemĭni |
III plur. | conprŏbentur |
IMPERFETTO |
I sing. | conprŏbārer |
II sing. | conprŏbarēris, conprŏbarēre |
III sing. | conprŏbarētur |
I plur. | conprŏbarēmur |
II plur. | conprŏbaremĭni |
III plur. | conprŏbarentur |
PERFETTO |
I sing. | conprobavus, –a, –um sim |
II sing. | conprobavus, –a, –um sis |
III sing. | conprobavus, –a, –um sit |
I plur. | conprobavi, –ae, –a simus |
II plur. | conprobavi, –ae, –a sitis |
III plur. | conprobavi, –ae, –a sint |
PIUCHEPERFETTO |
I sing. | conprobavus, –a, –um essem |
II sing. | conprobavus, –a, –um esses |
III sing. | conprobavus, –a, –um esset |
I plur. | conprobavi, –ae, –a essemus |
II plur. | conprobavi, –ae, –a essetis |
III plur. | conprobavi, –ae, –a essent |
IMPERATIVO |
PRESENTE |
II sing. | conprŏbāre |
II plur. | conprŏbamĭni |
FUTURO |
II sing. | conprŏbātor |
III sing. | conprŏbātor |
II plur. | – |
III plur. | conprŏbantor |
PARTICIPIO |
PERFETTO |
conprobavus, –a, –um |
INFINITO |
PRESENTE |
conprŏbāri |
PERFETTO |
Singolare: | conprobavus, –a, –um esse |
Plurale: | conprobavi, –ae, –a esse |
FUTURO |
conprobavum esse |
GERUNDIVO |
conprŏbandus, –a, –um |
SUPINO |
conprobavu |
Sfoglia il dizionario
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T
U
V
W
X
Y
Z
{{ID:CONPROBOR100}}
---CACHE---
|
I nostri siti:
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
|
Ën piemontèis
|